Uplynulý rok přinesl pro města, obce i firmy řadu změn a povinností plynoucích z novely zákona o odpadech. S cílem zvýšit třídění a recyklaci odpadů může například každý občan letos vyprodukovat maximálně 180 kg směsného odpadu. Výraznou pomoc by měla mimo jiné přinést separace gastroodpadu, který tvoří velkou část tzv. komunálu. Službu nabízí projekt „tridimgastro.cz“, který využívá již dvacítka českých měst a obcí.
V Evropské unii se každoročně vyhodí přibližně 88 milionů tun biologicky rozložitelného odpadu, který běžně končí nevyužit na skládkách, odkud výrazně zatěžuje životní prostředí emisemi skleníkových plynů. Pokud nelze zcela zastavit plýtvání jídla, je potřeba alespoň nalézt možnosti, jak tento odpad oddělit od toho směsného a znovu jej využít. V průměru totiž dosahuje až třetinu objemu tzv. černých poplenic. Cílem Evropské unie je již do roku 2025 povinně recyklovat minimálně 55 % veškerého komunálního odpadu, přičemž do roku 2035 se má tento podíl zvýšit nejméně na 65 %. V souvislosti s tím už v březnu 2020 Evropská komise vydala tzv. balíček oběhového hospodářství.
Pokud nelze zcela zastavit plýtvání jídla, je potřeba alespoň nalézt možnosti, jak tento odpad oddělit od toho směsného a znovu jej využít.
Česká republika zareagovala na právní předpisy Evropské unie přijetím nového zákona o odpadech č. 541/2020 Sb., který je účinný od 1. 1. 2021. Mezi hlavní body obsažené v legislativě patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění tzv. systému PAYT. Na jeho základě občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik jej vyhodí do tzv. černé popelnice. Zatímco před dvěma lety roční limit produkce směsného odpadu činil 200 kg, podle novely zákona o odpadech jej letos může každý občan produkovat maximálně 180 kg. Limit se přitom bude postupně ještě snižovat, konkrétně v roce 2029 na 120 kilogramů na obyvatele. Poplatky za nadlimitní skládkovaný odpad přitom dále porostou a čím více sami producenti vytřídí, tím více na nich ušetří. To by mělo sloužit jako nástroj vedoucí k jejich odpovědnějšímu přístupu.
Mezi hlavní body obsažené v legislativě patří zvyšování poplatků, zavedení třídicí slevy či uzákonění tzv. systému PAYT.
Pro realizaci dlouhodobé strategie nakládání s odpady Česká republika v květnu 2022 také aktualizovala Plán odpadového hospodářství s výhledem do konce roku 2023. I zde je hlavním cílem jednoznačně přechod k „cirkulárnímu hospodářství“, předcházení vzniku odpadů a zvýšení materiálového využití odpadů. Například biologicky rozložitelný odpad má být zpracován preferovaně v bioplynových stanicích, které dokážou jeho potenciál plně využít. Odpad rostlinného i živočišného původu, respektive kuchyňské zbytky z domácností a restaurčních provozů, je za tímto účelem již přes rok separován a recyklován pomocí služby „tridimgastro.cz“ společnosti Energy financial group a.s. (EFG). Ta producentům odpadu zajišťuje jak rozvoz speciálních hnědých nádob a jejich údržbu, tak následnou recyklaci odpadů a jejich svoz.
V současné době třídí díky projektu „tridimgastro.cz“ kuchyňský odpad ke 20 českých měst a obcí a další mají postupně přibývat. Pro obce začne platit povinnost oddělovat kuchyňské zbytky od standardního bioodpadu pouze na zbytky rostlinné výroby už příští rok. Restaurace a vývařovny mají povinnost třídit gastroodpad již několik let.
Stav odpadového hospodářství České republiky. Zdroj: EFG
